Spánkové cykly

Během spánku se projevuje snížená reaktivita na vnější podněty se střídáním spánkových fází. Většina dospělé populace spí 7 až 8 hodin denně, závisle od věku případně zdravotního stavu osoby. Za normální se považuje rozpětí spánku cca. od 4 do 11 hodin.

Bdění (Wake) je přípravnou fází, fází usínání. Organismus se uvolňuje a se zavřenými víčky očekává spánek. Je to důležitá fáze, která může ovlivnit kvalitu spánku. Během spánku většinou nastává několik fází bdění, kdy se na chvíli člověk probudí a opět usíná. V této fázi je přítomno vědomí.

REM je anglická zkratka, která v překladu znamená rychlé pohyby očí (rapid eye movements). Je to nazvané podle charakteristického mihotavého pohybu očí během této fáze. Kromě toho se vyznačuje sníženým svalovým napětím, špatnou termoregulací, nepravidelnou srdeční činností a dýcháním. REM fáze trvá zhruba kolem hodiny a opakuje se během spánku 3 až 4 krát, představuje tak 20-25% celkové délky spánku. Připomíná paradoxně probuzení, v této fázi je nejvíce snů. Má význam pro utváření procedurální paměti (osvojování si postupů), prostorové paměti a nakonec pro pročištění paměti (selekce podnětů během dne podle významu)

NREM spánek je charakteristický vyšším svalovým napětím (někdy se dostavují mimovolní pohyby), oči jsou v klidu, snění vzácné a slabé. NREM spánek se dělí na 4 podfázy:

1. NREM 1 - začátek usínání, pomalé pohyby očí, částečné vědomí (občas halucinace), záškuby končetin (někdy syndrom neklidných nohou). Je to podfáza lehkého spánku.
2. NREM 2 - snížení svalového napětí, ztráta vědomí. Tato fáze je brána také jako lehký spánek a představuje 40-45% celkové délky spánku.
3. NREM 3 - úvod do hlubokého spánku (tzv. SWS), je to vlastně predpokoj následující podfázy. Někdy se objevuje pocení, náměsíčnost, noční des, mluvení ze spánku.
4. NREM 4 - hluboký spánek, obtížné probuzení. Dochází k upevňování paměti na data a události (tzv. deklarativní paměti).

- jedna fáze NREM a REM tvoří dohromady jeden spánkový cyklus, který trvá u člověka přibližně 70 - 100 minut

Mozek spícího člověka je schopen rozlišovat význam sluchových podnětů jako je například oslovení vlastním jménem, na neutrální výraz nereaguje. Obecně o spánku platí, že během něj klesá krevní tlak, dechová frekvence a frekvence tepu. Alfa vlny o frekvenci 8 - 12Hz, doprovázejí stav relaxační bdělosti, s rostoucí ospalostí se frekvence zpomalují a dochází k spánku. Právě hladina Alfa se často využívá při výuce např. cizích jazyků - je to časový úsek mezi bdělostí a spánkem, když mozek je připraven na "nasávání" znalostí.

Počátek spánku probíhá v hladině Alfa (to je asi 5% doby spánku). Pomalé pohyby očí až po hluboký spánek je ve fázi NREM v hladinách Theta a Delta.
REM - nepravidelné, rychlé oční pohyby aktivizují myšlenkové procesy, mozek pracuje podobně jako během dne s tím rozdílem, že není ovlivňován vnějšími podněty, vůlí a rozhodováním. V této fázi je soustředěna většina snů. V roce 2000 zjistili izraelský lékaři, že během REM fáze v raných hodinách, dochází k většině srdečních kolapsů. U zdravého člověka přerušením REM-spánku dochází k rebound fenoménu, to znamená, že v následující noc se vyskytne více REM-spánku jako obvykle. U pacientů s primární depresí potlačení REM-spánku má za následek zlepšení nálady.

Narušení spánku snižuje kvalitu života a zdraví člověka z několika důvodů. Ve tmě a ve spánku se tvoří hormon melatonin nazývaný i hormonem mládí. Jeho nedostatek způsobuje některá nádorová onemocnění. K jeho tvorbě potřebujeme tmu, například pokud v blízkosti spícího člověka zasvítí, jeho tvorba se zastaví až na 2 hodiny.